Návrat do první ligy pro mě není prioritou, přiznává kapitán Petr Poduška
„Je to tak. Pokud skončí někteří kluci, tak nemáme tým kým doplnit. Konečně, posílit bychom nutně potřebovali i v případě, že všichni zůstanou. Taková je prostě realita,“ říká bez vytáček kapitán Spartaku, pro kterého není rychlý návrat do druhé nejvyšší soutěže prioritou. Podle něj je zapotřebí stabilizovat kádr a intenzivně s ním pracovat, což bude běh na dlouhou trať.
Právě kvalita a šířka mančaftu rozhodla o tom, že se Pelhřimovští po pěti letech musí z první ligy poroučet. Pouhých devatenáct posbíraných bodů na záchranu zkrátka nestačilo. „Jde to u nás ruku v ruce. Celou sezonu jsme hráli na deset lidí, což si ale myslím, že zase takový problém nebyl. Když z toho ale vypadnul nějaký klíčový hráč, nedokázali jsme ho nahradit. Jestli si dobře vzpomínám, byli jsme kompletní tak dvakrát, což je hrozně málo,“ žehrá na časté výpadky způsobené převážně nemocemi hráč s číslem jednadvacet.
On sám prý do posledního dechu doufal, že se ligu ve městě rekordů podaří zachránit. „Po těch letech, kdy jsme hráli několikrát o udržení, nebylo na místě pochybovat. Nahlodala mě jen trošku prohra ve Svitavách. Tenkrát jsem si říkal, že doufám, že se na nás nechytí, což se bohužel stalo. Ligu jsme si ale prohráli úplně sami,“ zůstává upřímný zkušený obránce, který je přesvědčený, že kdyby jeho spoluhráči tolik nemarodili, mohl mít Spartak na kontě bodů o něco víc. „Pořád jsem věřil tomu, že se dostaneme alespoň do toho play-down. Zkrátka, že to budeme mlátit co nejdéle. Asi deset nebo jedenáct zápasů jsme prohráli o gól nebo dva,“ nezastírá zklamání.
Trenéry to nebylo
Vedení Spartaku se ještě ke konci sezony pokoušelo tým nabudit změnou na trenérském postu, což byl ale podle Podušky krok do prázdna. „Trenér Zajíček neměl žádný čas do nás něco nabouchat. Ona dřívější výměna málem přišla, předchozí trenér o ní několikrát přemýšlel. Stejně si ale myslím, že jde tenhle propadák hlavně za námi hráči, a to jsem mu také řekl. Možná i proto k tomu nedošlo dřív,“ myslí si kapitán Pelhřimova, podle kterého si oba trenéři zaslouží jen slova chvály. „Ono jezdit ve volném čase šest set kilometrů a ještě kousat prohry není jen tak,“ uznává.
Petr Poduška patří ve třiatřiceti letech mezi klubové legendy a pokračovat by chtěl i dál. O konci kariéry před ním nemá cenu mluvit. Pro tým je neustále hodně platný, což dokazuje nejen na hřišti. Letos posbíral třiačtyřicet kanadských bodů a mezi Spartakovci skončil hned za ostrostřelcem Lisou. „Herně chuť mám, za což vděčím i mé snoubence, která mě neuvěřitelně podporuje. Akorát mě trošku mrzí, že v mužích teď není úplně ideální atmosféra, ale třeba se to změní. Někteří kluci mluvili o tom, že pokračovat nebudou, ale jestli to tak skutečně bude, nechám na nich. Mluvit za ně nemůžu,“ říká důrazným hlasem.
Pelhřimovské florbalisty nečeká ani v Národní lize žádná procházka růžovou zahradou. A pokud nechtějí zopakovat podobnou blamáž, musí se nejen u „áčka“ pár věcí rapidně změnit. „Podle mě by se měl vytvořit několikaletý koncept, podle kterého se pojede. Ohromnou díru máme třeba v juniorech. Tím pádem není kde brát a ta návaznost nefunguje. Vím, že to nebude jednoduché a mohli bychom o tom debatovat hodiny, ale pokud se chceme někam posunout, musíme to udělat,“ je přesvědčený mozek téměř všech útočných akcí.
Snad jediným pozitivem na zpackané sezoně byli pelhřimovští fanoušci, kteří své miláčky hnali i přes výsledkové nezdary neustále kupředu. Do haly na Osvobození jich průměrně na zápas chodilo téměř sto třicet, což není na první ligu vůbec špatné číslo. „I když jsme propadali tabulkou, fandili nám, čehož si nesmírně vážím a zároveň ve skrytu duše doufám, že na nás budou chodit i na podzim. Bez nich by to nebylo ono,“ přeje si Petr Poduška.
