Superfinalista Jirka Bartoška
Ahoj Jirko, dodatečně gratuluji k druhému místu v Subterra Cupu a prvnímu místu ve 2. lize dorostenců. Jaká byla cesta do O2 arény?
„Ahoj, na začátek bych chtěl poděkovat za pozvání. Cesta do O2 arény začala koncem prosince na okresním kole, kde jsem ještě nehrál. Mí spoluhráči, většinově hráči z místního klubu SK Jihlava, dokázali porazit všechny a postoupili jsme do krajského kola, které se konalo v Pelhřimově. Hned v prvním zápase jsme narazili na Gymnázium a Obchodní akademii Pelhřimov. To byl pro mě prestižní zápas, jelikož za ně nastupuje spousta mých spoluhráčů ze Spartaku. Na začátku jsme se dostali do celkem pohodlného vedení, a tak trošku přestali hrát, Pelhřimovští toho využili a začali náskok ukrajovat. Nakonec jsme zápas dotáhli do vítězného konce a následně jsme bez větších problémů porazili i ostatní školy. Naše cesta pokračovala na krajské finále, kde jsme narazili na tým SPŠ Třebíč. Hrálo se na tři vítězné zápasy a my turnaj ukončili v nejkratším možném čase, to znamená 3:0 na zápasy.
Následovala asi tříměsíční pauza, po které nás čekalo národní finále – východ. To se konalo v pražské sportovní hale HAMR Braník. Ve stejný den se zde hrálo i národní finále – západ, takže jsme měli možnost vidět našeho potencionálního soupeře do O2 arény. Ze skupiny jsme postoupili ze druhého místa, když na znojemskou zataženou obranu nezafungovala naše taktika dlouhých balónů, a tak nás čekalo čtvrtfinále s Gymnáziem Šumperk.
V tomto zápase rozhodl smolný gól v náš prospěch. A pomalu šlo do tuhého. Semifinálovým protivníkem se stalo gymnázium z Karviné. V tomto zápase jsme se navrátili na vlnu z prvních dvou utkání, kde jsme dominovali, a pohodlně si dokráčeli do finálového zápasu. Tam nás čekalo opět Znojmo. Tentokrát jsme si ale už více vážili míčku a nepouštěli soupeře do protiútoků. Pro diváka to asi nebyl úplně pohledný florbal, avšak nám stačil k výhře 2:0 a postupu do O2 arény!!!“
Dokázal jsi v sobotu před utkáním usnout? Nebo tě nervozita nedostihla?
„Ano, ten večer jsem se koukal na Barcelonu, která dokázala zvítězit, takže jsem šel spát celkem v klidu a nevnímal, že mě další den čeká možná životní zápas.“
Jak probíhala superfinálová neděle?
„Ráno jsem si připravil věci jako na každý jiný zápas a vyrazil směr Jihlava. Odsud jsme měli společný odjezd autobusem k samotné O2 aréně. Tam jsme dostali akreditaci a prošli jsme si zázemí. Poté jsme se koukli na první půli dívčího finále a už se šli připravit na to naše. Po konci dívčího finále následovalo krátké rozcvičení a šlo se na věc.“
Že to byl největší florbalový zážitek, je asi jasné. Ale jaké to bylo nastupovat a hrát v největší hale v ČR před 3 531(!) diváky?
„Upřímně jsem to moc nevnímal a snažil se soustředit na svůj výkon. Samozřejmě jsem se občas rozhlédl a viděl všechny ty diváky, ale když hraješ, tak není moc čas na „nějaké fanoušky“.“
A jaký byl příchod v pondělí zpět do školy? Nejsi se spoluhráči školními celebritami?
„V pondělí jsme dostali ředitelské volno díky tomu, že se psaly příjímačky. Ale ani po úterním příchodu jsem nevnímal žádný velký rozdíl. Občas se spolužáci zeptali, trošku udělali srandu, ale opravdu nic vážného.“
Byla nějaká odměna od vedení školy?
„Zatím jsme nic nedostali, ale předpokládám nějaký malý peněžní obnos.“
Děkuji za tvůj čas a věřím, že úspěšnou sezónu ukončíš prvním místem na domácím neoficiálním turnaji Final Four, který se uskutečný 4.5. v naší hale ZŠ Osvobození. 
Foto: Vladimír Jirků (O2 arena), Jaroslav Šulc (grafika)
