Chytám tak dlouho, až mě to skoro děsí, usmívá se Zdeněk Tvrdý

Když se poprvé postavil do branky, měl na sobě dvě mikiny, pletené rukavice a pod tepláky chrániče na volejbal. Šlo takřka o florbalový pravěk, na který gólman áčka Zdeněk Tvrdý rád vzpomíná. Teď má ale opravdové starosti. Už čtyři roky je totiž profesionálním hasičem.

Prát se s červeným kohoutem chce velkou kuráž. Co tě k téhle práci přivedlo?
Rozhodně to nebylo tak, že bych pokračoval v nějaké rodinné tradici. Pro práci hasiče jsem se rozhodl až v průběhu studia na vyšší škole a trvalo další tři roky, než jsem ve Světlé nastoupil.

Tam už ale nejsi, ne?
Nejsem, minulý rok jsem přestoupil na centrální stanici do Havlíčkova Brodu.

Je nějaký výjezd, který ti utkvěl v paměti?
Určitě. Šlo o dopravní nehodu u Radostína, kde bylo hned několik těžce zraněných. V kabině dodávky jsem dával řidiči první pomoc a další kluci při tom káceli strom a trhali karoserii, abychom mohli zraněného vyprostit. A do toho ještě začal hořet motor...

Ty jo, v takových chvílích musí být člověk asi hodně odolný.
To ano, bylo celkem těžký zůstat v klidu a ještě uklidňovat zraněného pána. Osobně ale nemám zásahy, na které bych nerad jezdil. Jasné je, že nejtěžší jsou ty, kde někdo zemře. Od toho máme speciálně vyškolené členy, kteří se třeba dokážou citlivě postarat o pozůstalé.

V první covidové vlně vaše jednotka pomáhala v břevnickém domově důchodců. Co přesně jste měli na starost?
Naše práce spočívala hlavně v nezdravotnické pomoci, abychom odlehčili personálu domova a ten se mohl soustředit čistě na klienty. Třeba jsme uklízeli, roznášeli stravu, dezinfikovali, dělali drobné opravy a další věci. Prostě vše, co bylo potřeba. Na podobné typy zásahů se připravujeme, nicméně rozsah a doba nasazení se hodně vymykala. Ze začátku jsem měl drobné obavy, protože na jaře člověk nevěděl, proti čemu vlastně stojí.

A co druhá vlna?
V té se nám podobné nasazení zatím vyhnulo. Jsem ale členem výjezdové skupiny mobilního odběrového týmu, takže na žádost hygienické stanice vyjíždíme odebírat k lidem vzorky.

Pojďme raději k florbalu. Kvůli pracovnímu vytížení jsi stihnul jen kousek nevydařeného zápasu proti Aligátorům. Ani zbylé zápasy ale příliš radosti nepřinesly.
To máš pravdu. Naše výsledky před pauzou měly k ideálu hodně daleko. Trochu mě mrzí, že se nám nepodařilo přenést do ligy něco z přípravného období. Herně to špatné nebylo, fajn bylo i nasazení. Až se soutěž rozběhne, bude potřeba do toho hned zkraje pořádně kopnout, protože na rozkoukávání nebude čas.

Takže si nemyslíš, že by tahle pauza mohla týmu prospět?
Takhle dlouhá určitě ne! Ta nemůže prospět nikomu.

Jak dlouho se už stavíš mezi tři tyče?
Tak dlouho, že mě to až děsí (smích). Ne, vážně, v Brodě jsem začínal ve dvou mikinách, pletených rukavicích, teplácích a chráničích na volejbal. Bylo mi zhruba deset, takže už je to nějakých osmnáct let zpátky. Tenkrát tady panoval ještě florbalový pravěk.

A vidíš, i z pravěku se nechá dostat do extraligy.
No, je to tak. Příležitost jsem dostal v době, kdy Brod padal z 1. ligy a Pardubice naopak postupovali do té nejvyšší. Společně s Radkem Krajcigrem mě tehdy do extraligy vytáhnul Mirek Janovský.

Hladký přestup se ale nekonal.
Nekonal, dokonce došlo i na arbitráž, ale všechno dobře dopadlo a přestoupili jsme. Na ty tři extraligové roky v Pardubicích hrozně rád vzpomínám. Florbal jsem si tehdy neskutečně užíval.

Po konci v Pardubicích jsi chtěl ale nadobro skončit, ne?
Jo, výstroj jsem hodil na skříň a myslel si, že se k florbalu už nikdy nevrátím (smích).

Ale opak byl pravdou.
Přesně tak, bez chytání jsem vydržel tři roky. Florbal mi chyběl a dospěl jsem k názoru, že bych si ho rád ještě někde šťouchnul. Kontaktoval jsem Honzu Kotena a domluvili se na zkoušce, která se změnila ve stálou spolupráci.

Nevadilo ti jít do úplně nového prostředí?
Vůbec ne, kluky z Pelhřimova jsem znal ještě ze společného působení v 1. lize, kde jsme na sebe často naráželi. Kabina je fajn, líbí se mi tady. Navíc je znát, že se o klub lidé z vedení dobře starají.

A co fanoušci?
Ty máme nejlepší v lize! Vždy nám v čele s Honzou Zrzavým vytvoří skvělou atmosféru. Proto doufám, že až se liga zase rozjede, bude u toho plná hala.