Nejlepším cukrovím je pro mě vepřový kompot, říká s úsměvem Honza Zrzavý

Předvánoční čas je jako stvořený na odlehčený rozhovor a když si k němu přizvete nejvěrnějšího fanouška a zároveň předsedu fanklubu Honzu Zrzavého, máte jistotu, že se u něj taky dost zasmějete. Honza je totiž hodně veselá kopa.

Jaká je tvoje první vzpomínka na Vánoce?
Samozřejmě jsem se hrozně moc těšil, kdy už ten Ježíšek přijde. První radost byla ráno ze stromečku, pak jsem letmo kouknul na nějaké ty pohádky a šlo se večeřet, což pro mě byl nekonečný proces (smích). No a pak přišlo to hlavní. Zazvonil zvoneček a mamince se chtělo na malou, čemuž jsem dlouho nerozuměl (smích).

O to sladší pak její návrat byl...
Tak jasně. Druhý den jsem vstával snad v pět hodin, abych si mohl se všemi dárky hrát, což mi vydrželo celé svátky a do nového roku o mě nikdo nevěděl. A to dokážu spát i dvanáct hodin v kuse (smích). Tenkrát to ale nešlo.

Blíží se Štědrý den. Jak vypadá u Zrzavých?
Již několik desítek let stejně. Ráno pustíme pohádky, pak přijde na řadu domácí vánočka - takže u nás to zlaté prasátko prostě nevidíme (smích) a po další várce pohádek jdeme obědvat. Dáváme si ne moc vánoční vinnou klobásu, což jsem si přinesl do manželství ze svého dětství a naučili jsme ji jíst i naše děti. A po obědě samozřejmě nechybí procházka, kterou děti, i když jsou už dospělé, pořád stejně nenávidí (smích).

Asi proto, že se přejí té klobásy.
To ne, ale přijde jim zbytečné se někde promenádovat s rodiči, když můžou ležet na gauči a cpát se cukrovím (smích). Abych ale neodcházel od otázky. K večeři máme tradiční polévku a salát s rybou. Jen to není kapr, ale pstruh. Já totiž ryby vůbec nemusím a žena Dana taky moc ne, protože se jich jako malá na chalupě přejedla (smích). Takže co jsme svoji, což je už nějakých sedmadvacet let, děláme takový kompromis.

Dodržujete nějaké vánoční zvyky?
Jen takové malé, rodinné. Pod talíř dáváme šupinu, kterou kvůli absenci kapra vždycky hrozně špatně sháníme (smích), krájíme jablko a ještě pouštíme svíčky po vodě. Olovo bohužel nelijeme. A ten nejdůležitější samozřejmě je, že musím nutně na malou - jako kdysi maminka (smích).

A co koledy, zpíváte?
Vůbec, to nemůžeme sousedům udělat (smích). Stačí, když řvu celou sezonu na florbale. Takže u nás jsou koledy pouze reprodukované.

Už víš, co dostaneš letos od Ježíška?
Bohužel jo. S předstihem jsme si nadělili novou pracovnu/ložnici (smích). Ale věřím, že mě ještě nějaké malé překvápko od ženy i dětí čeká.

Třeba, že budeš dědou.
To by byl úžasný dárek, kdybychom se stali prarodiči. Na to se moc těšíme, jenže to nezávisí na nás a kecat jim do toho nemůžeme (smích). Ale my už vlastně vnoučátka máme. Lukáš se Šárkou si pořídili dva dravce v podobě koček (smích).

Jaký nejlepší dárek jsi kdy dostal?
Určitě stolní hokej. Ten jsem dokázal mastit od rána do večera a klidně i sám (smích). Dodnes si pamatuju na svou první lajnu. V kleci Dzurilla, obraně Bubla, Suchý a v útoku bratři Holíkové, kterým zdatně sekundoval Hlinka. A v druhé lajně mladíci - Kameš, Klíma a Rosol.

Nech mě hádat. Proti stáli borci z ruské mašiny.
V té době to nemohl být nikdo jiný! Fetisov, Kasatonov, Makarov, Larionov a Krutov, to byli top hráči a ještě lepší mače (smích). A pak jsem měl ještě jeden sen, dostat autodráhu. Bohužel jsem si ji musel koupit až v dospělosti a říct, že je pro syna Lukáše (smích). Ten je pro nás společně s dcerou Nikolou bezesporu tím největším dárkem.

Na kterém cukroví si nejvíc pochutnáš?
Nejsem moc na to suché, jako jsou třeba vanilkové rohlíčky nebo linecké. Radši mám krémové - větrníky, věnečky, které pěkně sklouznou do bříška. Ale vůbec nejradši mám vepřový kompot (smích).

Na pohádky už řeč přišla. Kterou máš nejraději?
No přece Ať žijí duchové! Nevím proč, ale odmala ji prostě miluju. Když ji dávají v televizi, má přednost před vším. Samozřejmě mimo florbalu.

Zavři na chvilku oči a uvěř znovu na Ježíška. O čem sníš?
Na Vánoce mám jen jedno jediné přání. Abychom se všichni jako rodina sešli v pořádku doma.

Zanechme Vánoc a pojďme k florbalu. Co očekáváš od posledního letošní zápasu proti Hluku?
Samozřejmě vítězství! U nich jsme prohráli a tyto tři ztracené body mě hodně mrzí. Tam jsme totiž měli v pohodě vyhrát a jít od válu. Jinak mi letošní sezona dělá radost. Kádr sice hodně omladil, ale kluci jsou šikovní, takže o play-off nemám vůbec strach. Mají to všechno ve svých rukou, v téhle soutěži jsou schopní porazit kohokoliv.

Závěr utkání v Ostravě tě úplně v klidu ale nenechal.
To ne, sedmapadesát minut to bylo dobrý a pak přišlo KO. Ještě, že jsem za těch deset let fandění na ledacos zvyklý, jinak by mě vezla rychlá s trojitým bypassem (smích).

Na druhou stranu se povedlo splnit jednu challenge.
Je to tak. S Vojtou Mozrem jsme si vymysleli hru, která se jmenuje Dvě věže z Mordoru a ty letos obě padly. Vyhráli jsme jak v Opavě, tak i Ostravě. Tudíž máme splněno (smích).

Chtěl bys na závěr něco popřát?
Určitě. Bohatého Ježíška a do nového roku hlavně hodně zdraví. A všem fanouškům, hráčům, veteránům a legendám říct, že Spartak a florbal je prostě nejvíc!

Sobotní utkání v hale Osvobození začíná tradičně v 19 hodin a kdo nepřijde fandit, může ho sledovat onlajn nebo živě na FB. Ve stejný den končí taky charitativní akce pro DD v Senožatech. Pokud máte doma přebytečného plyšáka nebo hračku, udělejte dobrý skutek a přineste jej přímo na zápas. Každý dárek na Vánoce potěší.

.:: PROGRAM VÍKENDU ::.
K poslednímu turnaji roku 2021 vyjedou v sobotu hráči béčka, kteří si budou chtít spravit chuť proti Světlé (10:00) a Havlíčkovu Brodu (13:30).
Ve stejný den čeká na dvě družstva mladších žáků turnaj v Bystřici. Začátek je stanovený na desátou hodinu.

V neděli vyzvou dorostenci ve Světlé zálohu Třebíče (10:30) a Okříšky (12:30).
Třešničkou na dortu pak bude domácí turnaj přípravek, na kterém se představí dva pelhřimovské týmy. Malé naděje můžete přijít podpořit v devět hodin ráno.