Rozhovor s bratry Papežovými

Ahoj bratři Papežovic, jak se vám daří? 

„Ahoj Martine, díky za optání, máme se dobře. K větší spokojenosti nám chybí snad jenom trochu víc bodů v tabulce.

Víťo, ty studuješ poslední rok na gymnáziu. Takže tě čekají tři důležité milníky v životě: maturitní ples, maturita a VŠ. Jak jsi na jednotlivé milníky připravený, jak se těšíš a jakou VŠ plánuješ?
„Ano, na gymplu už mi bohužel odbíjí poslední půlrok. Musím ale říct, že to byly vcelku pohodové a příjemné 4 roky. Teď už se ve třídě samozřejmě připravujeme na náš maturitní ples. Těším se a doufám, že si ho všichni společně užijeme. Přijít mají také spoluhráči, takže o zábavu bude určitě postaráno. Pak už bude následovat maturita, na kterou se pomalu začínám připravovat, ale strach z ní nemám. S vysokou je to pro mě zatím stále velká neznámá, ale vím, že čas už tlačí, tak snad to nějakým způsobem brzy rozlousknu.“

Vojto, ty chodíš taky na pelhřimovské gymnázium. Máš nějakou představu kam tvé kroky po dokončení povedou?
„Zatím vůbec nevím kam dál. Snažím se maximálně užívat střední a rozhodování pořád oddaluji.“

Vojto, prozraď nám, čemu se rád věnuješ ve volném čase, když nejsi ve škole, nebo na florbale.
„Florbal mi zabírá hodně volného času, ale jinak hraji na trubku. Když nám na jaře skončila florbalová sezóna, tak jsme s bráchou začali hrát fotbal za Žirov. Stejnou ligu hraje taky Nová Cerekev s Vaškem, Blážou a Honzou, kteří se nám snaží konkurovat.“ :D 

Víťa hraje taky na trubku. Takže je možné, že jednoho dne vznikne bratrské duo? 

Víťa: „Popravdě to na nějaké profesionální duo nevidím, ale samozřejmě jsme na několika koncertech spolu hráli.”

Že by se nám tu rýsoval Vánoční koncert v “Poutník” aréně?  Dejte nám vědět do komentářů pod příspěvek, zda chcete kluky slyšet hrát

Víťo, ve volném čase rád chytáš ryby. Jaká byla/je letošní sezóna? Podařil se ti nějaký pěkný úlovek? A prozradil bys nám oblíbená místa? 
„Letošní rybářská sezóna pro mě byla hodně úspěšná, troufám si říct, že možná nejúspěšnější. Začal jsem jezdit více i přes noc a pochytal spoustu pěkných ryb. Největšího kapra ze svazové vody mám přes 16,5 kg. Oblíbená místa samozřejmě neprozradím, je to totiž takové malé tajemství každého rybáře.“

Vojto, jak začala tvoje florbalová kariéra?
„Vlastně docela náhodou. Původně jsem chtěl hrát hokej. Tam to ale neklapalo, a tak jsem šel po vzoru bráchy na florbal. Začal mě bavit a hraji až do teď.“

Oba hrajete za áčko a potkáváte se i v jedné lajně. Víťo, ty jsi útočník a Vojta obránce. Vždy jste hráli na těchto postech? 
Víťa: „Odjakživa mě to táhlo do útoku, ale pamatuji si, že jednu sezonu v dorostu jsem hrával obránce, tak možná i proto jsem v áčku skončil na centrovi, ten se zapojuje hodně do obou činností.“

Vojta: „Já jsem si prošel všemi posty, byl jsem takový „univerzál“. Hrával jsem, kde bylo potřeba, ale nejraději jsem byl v útoku a sbíral kanadský body. :) Ve chlapech jsem začal na křídle. Na poháru v Chýnově jsem zkusil obranu a už jsem tam zůstal.“

Panuje mezi vámi taková ta zdravá rivalita? Nebo si spíše doma řeknete, co by se dalo udělat lépe?
Víťa: „Samozřejmě nějaká malá rivalita mezi námi je. Když dá někdo v zápase víc gólů, tak to ten druhý pár dní na talíři má, jinak se snažíme vzájemně podporovat. Pokud občas vidím nějakou situaci, která jde vyřešit lépe nebo jinak, tak se snažím poradit, abychom se jako celá lajna posouvali dopředu.“

Vojta: „Malá rivalita mezi námi vždy je. Oba chceme dávat góly a být lepší. I když je to trochu paradox, tak gólů mám pořád více já. 

Vojto, nejsi někdy kárán svým starším bratrem, co jsi to na hřišti vymýšlel? :) 
„Kárán moc nejsem, když je potřeba, snaží se mi poradit třeba s rychlejší rozehrávkou nebo kam si nejlépe odskočit.“

Co říkáte na formu Pelhřimova? Je to jak na horské dráze. Venku se nedaří až na jedno vítězství a doma se drží neporazitelnost. Čím to je, že venkovní body nám utíkají? 
Víťa: „Doma je to skvělé, lidí nás ženou, vyhráváme. Venku, ačkoliv Zrzi vytváří domácí atmosféru, nám to úplně nelepí. Úplně mě nenapadá konkrétní důvod. Ano, je tam rozdílný povrch, ale na ten se dá během rozcvičky adaptovat. Musíme makat v tréninku a doufat, že domácí formu dokážeme přenést i do venkovních zápasů.“

Vojta: „Jak říkáš, je to nahoru dolů. Už od začátku sezóny máme problém s koncovkou, ale doma to s výbornou podporou diváků vždy zvládneme. Věřím, že naši střeleckou smůlu co nejdříve prolomíme a začneme pravidelně vyhrávat i venku.“