Rozhovor s Vojtou Mozrem

Ahoj Vojto, letošní sezónu v dorostu jste obhájili 1. místo. Pojď nám trochu shrnout letošní sezónu od letní přípravy.
„Ahoj Martine, naše sezóna začala na Open Game v Brně, kde jsme odehráli kvalitní zápasy, které nám ukázaly, co ještě musíme zlepšit v naší hře. Letní příprava probíhala jako každý rok během celých letních prázdnin, takže jsme měli dost času nabrat kvalitní základy pro fyzickou kondici.

Začátek sezóny byl trochu kostrbatý, kluci se spíš oťukávali. Tím, že do juniorů odešli dva naši dobří střelci, na kterých jsme byli celou minulou sezónu bodově závislí, bylo důležité, aby iniciativu přijali jiní hráči. Trochu mi otevřela oči prohra na začátku sezóny se Draky. Po tomto zápase jsem trochu přeházel složení lajn, kde se někteří hráči z obrany přesunuli do útoku, a zrno padlo na úrodnou půdu.

Od té doby se nám začalo dařit, našli jsme střelce, kluci začali brát věci do svých rukou a individuálně jsme se zlepšovali po celé podzimní období, kdy naše forma gradovala v listopadu. Tehdy jsme udělali dobrou šestizápasovou sérii se skóre 62:6, což napovídalo, že zlepšení vykazuje nejen náš útok, ale i obrana. Bohužel nám tempo trochu narušila reprezentační pauza. V té době jsme měli dost času doladit naše napadání a více se soustředit na fyzickou sílu.

Po Novém roce jsme se utkali v zápase o první místo opět s Draky, který jsme zvládli. Bylo jasné, že v té sezóně budou rozhodovat naše vzájemné duely. Poslední naše střetnutí bylo u nich na domácí půdě a kluci ten zápas zvládli s absolutním přehledem. Stačilo už jen zvládnout vyhrát ze čtyř zápasů dva, což jsme věděli, že už asi v klidu zvládneme.“

Ono to chvilku i vypadalo, že starší žáci budou také bojovat o první místo. Jak si spokojen se sezónou starších žáků, protože vlastně obě kategorie trénují dohromady? A co říkáš na letošní formát soutěže?
„Primárně starší žáky zaštiťuje Jirka Žák, který byl na všech utkáních. Máme vlastně tým, který je tvořen ze dvou tréninkových skupin. Někteří hráči trénují v tréninkové skupině s Liborem Březinou a sedm hráčů je u nás.

Úplně si nedovolím hodnotit sezónu a formát soutěže, protože jsem byl jen na pár turnajích, především jako asistent Jirky. Z těch zápasů, na kterých jsem byl, jsem měl dobrý pocit. V našem týmu je spousta dobrých ofenzivních hráčů, technicky bych řekl, že máme hráče na dobré úrovni. Samozřejmě máme i pár nedostatků, například ve hře 1 na 1, ale věřím, že na těchto aspektech hry zapracujeme.

Líbilo se mi i to, že Jirka zařazoval do týmu mladší žáky, kteří hrají opravdu dobře. Dlouho jsem neviděl tak obrovské nadšení do hry, jako mají tito dravci. Sezóna ale ještě není u konce, hraje se ještě pár utkání, takže stále existuje teoretická šance, že by se nám to mohlo povést. Museli by ale ještě Okříšky zaváhat. Ještě jednou s nimi hrajeme doma, tak uvidíme, jak se to vyvrbí.“

Zpět k dorostu, kde jste letos po 5. v řadě ovládli soutěž. Přibliž nám trochu těch 5 sezón. Je každá sezóna náročnější? Nebo co to vlastně pro vás znamená „každou“ sezónu vítězit?
„Když tak o tom přemýšlím, těch pět sezón uteklo nějak strašně rychle. Vlastně už v té první sezóně jsme vyhráli o bod nad Bystřicí. V té době ještě doznívala pandemie covidu a vzpomínám si, jak jsem se celý týden bál, jestli vůbec budeme mít s kým hrát, protože neustále někdo končil v karanténě.

Ve druhé sezóně jsme s klukama zvládli projít sezónu bez porážky a obdrželi jsme jen 32 branek, naopak jsme nastříleli 223. Ten tým v čele s Vojtou Papežem a Zachem byl totálně odskočený od zbytku Vysočiny.

Ve třetí sezóně jsem vedl kluky pouze v tréninku, zápasový trenér byl tehdy Mára Ješátko, který do týmu dobře zabudoval mladé kluky ze starších žáků, přinesl jim klid a já si trochu odpočinul.

Minulý rok byl pro mě velkým překvapením. Úplně jsem nečekal, že se nám bude tak rychle dařit, myslel jsem, že to bude běh na delší trať, protože v týmu bylo dost starších žáků. Ale uchopili jsme to už dobře od léta a každý z hráčů, kteří nastupovali, udělal velký individuální progres.

Každá ta sezóna má svůj příběh a já si každé z nich strašně vážím, protože je to hlavně o disciplíně a chuti těch hráčů se zlepšovat. Za těch pět sezón jsem poznal strašně moc dobrých kluků, někteří jsou už teď i moji spoluhráči a některé už vídám jen na baru. Přesto bych jim všem chtěl poděkovat, protože i mně tahle zkušenost a práce s lidmi pomohla trochu dospět. (smích)“

Je nějaký top zápas, na který rád vzpomínáš? Nemusí to být výhra, ale nějaký, který ti utkvěl v paměti?
„Hned si vybavím zápas z minulého roku proti Havlíčkovu Brodu. Byl to už náš třetí vzájemný zápas, první jsme s nimi prohráli a druhý vyhráli, takže to byl zápas o první místo. Hrálo se navíc u nás doma, takže jsme měli jistou výhodu. Rychle jsme vedli 3:0, ale pak Draci rychle vyrovnali. Ten zápas měl všechno, bylo to nahoru dolů a takové nasazení z obou týmů jsem nikdy nezažil. Sedmnáct sekund před koncem jsme dostali gól v oslabení na 6:7. Dodnes si vzpomínám, jak jsem klukům v timeoutu říkal, ať prohrajeme buly a jdeme hned dopředu. Docela se nám to vyplatilo, protože jsme tři vteřiny po buly hned dali gól. Na nájezdy jsme to nakonec zvládli.“

Na konci sezóny opustí tým pouze 1 hráč a 1 brankář, takže tým neprojde velkou proměnou. Co to znamená pro tvé plány? Budete chtít o to více znovu obhájit ligu, nebo se spíše zaměříte na případné nedostatky a vylepšení?
„Tak popravdě bych byl rád, kdyby těch hráčů bylo víc, kteří odejdou, aby mohli doplnit ve větším počtu juniory, případně i mužské týmy. Bohužel to tak ale není. Samozřejmě budeme chtít navázat na předchozí práci. Prostor pro zlepšení naší hry je pořád velký. Já pracuju s ročníky 2010 a 2011 už asi tři roky. Musím říct, že jejich progres je u některých opravdu velký. Určitě budu chtít klukům pomoct, aby byl jejich přechod do mužských týmů co nejsnazší. A jestli budeme chtít obhájit? Samozřejmě, ale do každé sezóny jdu vždycky pokorně, takže jak říkám, uvidíme.“

Spoustu času trávíš na turnajích nebo trénincích. Je něco, co stíháš ještě mimo florbal?
„Abych pravdu řekl, moc volného času nemám. Ale za těch pár let jsem se naučil vždycky si najít pár hodin v týdnu i na jiné aktivity než florbal. Poslední dva roky mě začalo docela bavit běhání, při kterém si pročistím hlavu. Občas, i když to možná nevypadá, si přečtu nějakou knížku a teď na jaře zase začínám jezdit na kole. Jinak si sem tam zahraju i na PSku. V NHL mám v GM módu také pár titulů, v tomhle případě Stanley Cupů.“

Děkuji za tvůj čas. Ať se ti nadále daří a vydržíš v tom, co děláš!
„Díky.“