Zpověď Jirky "Šedivého" Žáka
Ahoj Jirko, dodatečně přeji vše nejlepší, zdraví tobě i celé rodince do nového roku 2023. Jak jsi slavil přelom roku 22/23 a celé vánoční svátky?
„Vánoční svátky prožíváme tradičně s rodinou. Taková ta klasika, že sedíš tři dny po sobě u rodičů, sourozenců a piješ a jíš, co je po ruce. Letos jsme tomu trochu unikli a odjeli na tři dny do Krkonoš, kde jsme kvůli nepříznivým sněhovým podmínkám hlavně chodili a popíjeli. Na florbalový vánoční turnaj jsme museli zpět do Pelhřimova a Silvestr už trávíme několik let sami v klidu. No a prvního nesmí chybět novoroční vyjížďka na kole.“
Jirko, je známo, že jsi vášnivý cyklista a nebojíš se žádného výšlapu. Máš v hlavě nějaký cyklo výlet, který za to stál a byla to pořádná výzva?
„Cyklistiku mám opravdu rád. Už jsme s kamarády vyjeli několik průsmyků v Evropě. Hodně jsme jich dali i s Luďou Charouzkem a jeho tátou, díky kterému jsem se k cyklistice částečně dostal. Loni už jsme začali na průsmyky brát i děti. Na letošní rok chystáme asi dva větší cyklovýlety. První je pánská víkendová jízda Stoneman Miriquidi, kdy chceme za dva dny objet 162 km v horách s celkovým převýšením 4.400 m. Druhým cílem jsou moje oblíbené Dolomity, kdy bychom rádi s kamarády a rodinami zdolali nějaký ten průsmyk.“
Celá rodinka sportujete. Děti a ty hrajete florbal, Katka s dcerou volejbal a do toho jezdíte všichni na kole. Stíháte ještě něco jiného?
„Abych se přiznal, tak už toho moc nedávám. Moje práce je poměrně dost časově náročná. Večery a odpoledne trávím v tělocvičně a v sezóně i hodně víkendů, a to zatím ještě jako hráč anebo jako trenér s děckami. Takže jsem rád, když občas udělám něco okolo domu anebo se projdeme se psem.“
Máš rodinnou projekční firmu. Zaměřujete se na konkrétní druh staveb, nebo projektujete vše?
„Naše firma projektuje pozemní stavby. Děláme hodně průmyslové stavby – haly pro různé firmy. Nemalá část naší práce je zaměřená na vojenské stavby. Ale mojí srdcovou záležitostí jsou sportovní stavby, a hlavně zimní stadiony. Okrajově spíše pro kamarády děláme i rodinné domy.“
Můžou diváci vidět někde v blízkosti vaši stavbu?
„V loňském roce jsme postavili nové sídlo firmy na Humpolecké ulici u nás v Pelhřimově. V Jihlavě máme postavenou budovu VZT, za kterou jsme dostali ocenění stavba roku Kraje Vysočina. V Telči, Vyškově, Náměšti či v Jihlavě stojí naše zimní stadiony. Největší radost mi v poslední době asi udělalo otevření nového zimáku ve Vsetíně.“
Teď trochu k florbalu. Patříš neodmyslitelně ke Spartaku, jsi hráč, trenér, působíš i ve vedení oddílu a zároveň patříš k hlavním sponzorům. Jak jsi se k florbalu dostal?
„K florbalu jsem se dostal přes cyklistiku, kde jsme florbal začali hrát jako doplněk či zimní přípravu. Tenkrát to nastartoval Luděk Charouzek starší v Nové Cerekvi. Byl to vlastně i začátek florbalu v Pelhřimově. V Cerekvi se hrály turnaje hobby týmů a jedním z týmů byl i Pelhřimov. Já jsem tenkrát hrál ale s cyklisty, takže jsem u zrodu Spartaku nebyl. Po škole jsme začali zase přes zimu jezdit do Cerekve a florbal mě opět chytil. Jeden ze spoluhráčů mě dovedl do Spartaku a já začal hrát až okolo třiceti. Díky tomu jsem byl vždy jen hráč B týmu.“
Zároveň jsi vedoucí záložního týmu. Jak jsi zatím spokojený s dosavadní hrou a výkonem?
„Musím říct, že letos je to lepší než loni. Začali opět jezdit „starý“ kusy. Vrátil se Martin Kos (dvorní nahrávač), Libor Čech, Luděk Charouzek, občas Petr Poduška. Takže s těmito borci je radost hrát a myslím, že je to vidět i na výsledcích. Za sebe bych chtěl dostat tým do play off. Takže doufám, že vydržíme jezdit v ustálené sestavě, a uvidíme, co se na konci roku povede.“
Máš nejvíce gólů z B-týmu už několik sezón po sobě. Většina padla po zametení míčku z tvé parkety (pozn. red. levá hranice velkého brankoviště). Jak jsi se naučil takový cit pro zametání?
„No tak je to asi přirozené místo levého útočníka. Většina gólů naší lajny byla a je vždy dána tím, že se snažím si hledat volné místo a odskočit si na střelu z první. Není to žádná věda, jen je potřeba být v pravý okamžik na pravém místě.“
