Nestárnoucí legenda Marek Švrkala

Čau Marku, asi se nenajde fanoušek Spartaku, který by tě za ty roky neznal. Řekni nám, jak ses dostal vůbec k florbalu? 
“Ahoj Marťánku, zlanařil mě předseda na jednom z turnajů, které Spartak pořádal pro školy někdy na začátku tisíciletí. Tehdy myslím Spartak první rok vytvořil vlastní juniorskou kategorii a nabíral nové hráče. Předtím jsem se věnoval dalším sportům – začínal jsem na hokeji, pak jsem hrál fotbal a nakonec přešel do plavecké třídy. A jeden rok jsem chodil na kung-fu. S florbalem jsem se do juniorky setkal pouze o tělocviku. Vůbec poprvé někdy v devadesátých letech na 3. ZŠ, kde jsme hrávali s rovnou plastovou holí Fiber za 300 korun.“

V počtu odehraných sezón se letos vyrovnáš dalším legendám, jako je Petr Poduška a Martin Kos (oba 19 sezón). A zbývá ti odehrát tři sezóny, abys dohnal současného trenéra Áčka Honzu Kotena. Co tě tak dlouho stále drží motivovaného? A otázka na tělo. Plánuješ dohnat Honzu Kotena? 
“Pro mě je hlavně čest, že jsem si s těmi legendami mohl zahrát i ve dvojici na beku. Spartaku rád pomohu, pokud je to v mých silách a další motivací je, aby mi nenarostlo bříško jako některým kamarádům v mém věku. Honzu Kotena v počtu sezón asi nedoženu, protože by se určitě nominoval alespoň na jedno střídání, aby připsal další sezónu.”

Za těch pár let jsi toho musel se Spartakem zažít hodně. Prozradíš nám nějakou historku? (Co se dá zveřejnit) 
“Trenér si teď občas stěžuje, že je marodka nebo že hrajeme jen na dvě obrany. Vždycky si při tom vzpomenu, jaký luxusní počet hráčů nyní máme, protože pamatuji, kdy jsme byli rádi, že v první lize hrajeme na dvě celé lajny. Jednou jsme vyhráli v Třinci na 8 lidí v poli, z čehož jeden byl náhradní gólman Pigy. A můj první zápas za Áčko jsme v Chlumci odehráli v 7 lidech a od Sauny jsme odjížděli v 7 ráno. Takže si dneska fakt nemůžeme stěžovat.”

V létě ses po letech oženil a doma máte dva kluky. Neslýcháš už doma, že jsi starý na to běhat po hřišti za míčkem s bandou puberťáků?
“Ano, slýchám to velmi často. Jsem rád, že mě v tom letos nenechal Bláža a nejsem v týmu jediný fotr s dětmi. A jsem stejně starý jako Leo Messi nebo Novak Djokovič, takže ten věk nevidím až tak tragicky. ”

Jednou by měl dres s číslem 9 viset pod střechou. Jak jsi k němu přišel?
“Upřímně, už ani nevím. Chtěl jsem asi jiné číslo, ale to už měl někdo jiný, tak jsem skončil s 9 a už ji nepustil. Nějaký větší význam to nemá. Tehdy nebylo moc na výběr, takže jsem bral, co bylo.”

A když se dostaneme k letošní sezóně. Doma se daří a venku se podařilo získat první tři body (proti Kobylisům). Jak hodnotíš probíhající sezónu? 
“Bodů bychom určitě měli mít více, hlavně ztráta v Milevsku byla ostudná. Myslím, že se nám celkem daří v obraně, na druhou stranu mi ale přijde, že úroveň soupeřů je zatím nižší než loni a nikdo nás v bránění vyloženě neprověřil. Co nám prohrává zápasy je útok, kdy si obtížně vypracováváme šance a naše zakončení je tragické. Trenér se na střelbu zaměřuje, tak věřím, že se to postupně zlepší.”

Marku, děkuji za rozhovor a ať se daří proti Benešovu.
“Martine, také děkuji a přijď někdy na trénink, ať dám pár gólů.”