Rozhovor s dlouhánem Láďou

Zdravím tě Láďo, jak se ti daří a co u tebe nového? 
„Ahoj Martine, doufám, že se dobře hojíš a ještě se mezi štangle vrátíš. Momentálně se mám trochu hekticky. Nové zaměstnání, stěhování, zkrátka je toho dost. Nicméně se na nové výzvy moc těším.“

Jsi další z týmu, kdo má rád rybaření. Jak úspěšná byla letošní sezóna? Máš nějaký pěkný úlovek? 
„Pravda, letos s prutem kroutím jubilejní 20. sezónu, což je víc, než je většině současných spoluhráčů let. Co se týká úlovků, není to ani letos žádná hitparáda. Zachraňuje mě z poslední doby štika z osmdesátkové řady. A ano, Martine, rošty na grilu můžeš nechat studené, plave si dál.“ 

V probíhající sezóně vedeš klubovou tabulku střelců. Čemu přisuzuješ letošní formu? 
„To je spíš otázka na ostatní, kde se stala chyba. Osobně to přisuzuji zraněním a zápasovým absencím lepších střelců, než jsem já. Taky si každý zápas víc užívám, protože nevím, kolik jich na mne ještě čeká. Ale je pravda, že nám to letos v lajně s klukama lepí, jen těch gólů by to Víťo a Viky chtělo víc.“

Jak bys zhodnotil dosavadní výsledky? Jsou asi hodně za týmovým očekáváním. 
„Pravdu máš, play off je jednoznačně cíl, který je třeba zvládnout. Těch důvodů, proč se vzdaluje, je víc. Zásadní je, že se nedaří dělat body se soupeři, se kterými bychom je dělat měli. Je to o nás, sezóna vstupuje do druhé poloviny a teď už nebude na takové ztráty prostor. Každopádně nic nebalíme, moc dobře víme, o co se hraje. Věřím, že to zvládneme.“

Letošní sezónu si pokladníci přichystali nový sazebník pokud. Hlavními sponzory kasičky jsou bratři Papežovi, kteří rádi chodí na trestnou lavici, hlavně Vojta.  Jak jsi na tom ty? 
„Papíci jsou labužníci, zřejmě by rádi na doflorné po sezoně šampaňské a kaviár. Nezapomínal bych ani na nedochvilnost Maryse Švrkaly. Pokladníci musí být ustavičně s hodinkami ve střehu, je to záslužná práce. Já nejsem velkým přispěvatelem. Nepovedlo se mi jen první výjezdní utkání. Nepohlídal jsem si čas odjezdu a autobus jsem dojížděl až v Humpolci, tam to trošku zabolelo. Z čeho mám větší radost, je zlepšená kvalita ovzduší v šatně díky pokutám za smradlavou výstroj brankářů.“

V sobotu hraješ poslední domácí utkání tento rok. Stihneš se vrátit na palubovku tuto sezónu, abys rozdával radost? 
„Bohužel už to nejspíš nezvládnu. Kvůli komplikaci se zrakem mě teď čekají nepříjemnosti. Mrzí mě, že klukům v další fázi sezóny už pravděpodobně nepomůžu. Leda z tribuny na domácích zápasech. V tomhle případě je jednoduše zdraví přednější.“ 

Každé utkání navštěvuje tvůj taťka, který je též vášnivý rybář. Rozebíráte spolu více florbal, nebo rybaření?
„Těžká otázka, je to asi tak 50:50 , ale jsem rád, že už od mých florbalových začátků málokdy na tribuně chybí. Poslední zápasy chodí dokonce i s mamkou, to nebývalo zvykem. Tímto je oba moc zdravím. A když už jsme na pelhřimovské tribuně, musím před fanoušky smeknout. Jste skvělí, díky.“