Áčko otočilo utkání a postupuje do 4. kola
Utkání 3. kola Poháru Českého florbalu v Milevské hale sledovalo 118 diváků, kteří viděli opatrný začátek zápasu. V první třetině se branka neurodila, ale v polovině utkání se prosadil pelhřimovský tým, když po přihrávce kapitána Viktora Vlacha skóroval Vojta Papež. O pět minut později se radovali i domácí, kteří využili přesilovou hru. Remízový stav 1:1 vydržel až do třetí třetiny, kdy se hra výrazně zrychlila a nabídla atraktivní florbal. Domácí se dvěma rychlými góly dostali do vedení 3:1 a Spartak musel zabrat. Svěřenci trenéra Honzy Knězů dokázali během dvou minut vyrovnat. Nejprve snížil Tomáš Kuchyňa a krátce poté srovnal stav Viktor Vlach.
Rozhodující chvíle přišly v závěru zápasu. Vojta Papež svou druhou brankou v utkání poslal Spartak do vedení a sekundu před koncem ještě skóroval jeho bratr Vít. Spartak tak postupuje do 4. kola, kde ho čeká tým FBŠ Bohemians, který hraje Divizi a bude mít výhodu domácího prostředí. Pokud Spartak uspěje, 5. kolo se odehraje na domácí půdě a soupeřem bude superligový FBC Liberec.
Regionální týmy v Poháru
V prvním kole, které se hrálo turnajovým způsobem, z týmů z Kraje Vysočina vypadli Světlá nad Sázavou, Okříšky, Pacov a SK Jihlava. Z jihočeských týmů hodně překvapivě skončily divizní týmy ze Strakonic a Tábora a také SK Meťák České Budějovice. Druhé kolo znamená konečnou pro Soběslav, Kaplici a vysočinský FBK Abus Gastro Rančířov.
Divizní Třebíč odešla ve 3. kole s debaklem 3:17 od Troopers, soupeřem áčka z Národní ligy. Z jihočeských týmů vypadlo Milevsko s Pelhřimovem, FA Č. Budějovice s budoucím pohárovým soupeřem Spartaku pražským FbŠ Bohemians a také hodně překvapivě exprvoligoví Štíři ČB, kteří padli v divizním Kolíně těsně 4:5.
Z jihočeských týmů se ve 4. kole představí pouze Jindřichův Hradec a Písek. Hradec doma přehrál účastníka západní skupiny Národní ligy Falcons 5:3 a diváci se u Vajgaru mohou těšit na prvoligový Butchis. Prvoligové písecké Lišky hráli vrcholovou část poháru a do pavouka se dostávají právě ve 4. kole, a to zápasem v dalekém západočeském Chebu.
Pohárové úspěchy soupeřů Pelhřimova z Národní ligy
Ze soupeřů Spartaku v Národní lize ukázali svoji ofenzivní sílu ve 3. kole Troopers, když porazili 17:3 Třebíč, dále Náchod, který vyhrál 11:2 v Prostějově a brněnští Hornets, kteří deklasovali 10:1 Ivanovice. Dále jdou i další soupeři – Přerov přehrál Hranice 10:6 a Jaroměř udolala Hostinné 7:5. Třinec až 3:2 po prodloužení přehrál Nový Jičín, soupeře Spartaku v loňském divizním Play up. Jediným soupeřem áčka, který v poháru již nepokračuje je Litomyšl, která ve 2. kole prohrála po prodloužení 4:5 s Ivanovicemi.
Vyjádření trenéra Milevska:
„Zdravím všechny fanoušky. Atmosféra v hale byla skvělá a musím se přiznat,že mi tohle hodně chybělo. Sezona nám teprve začíná a jsem rád, že je v naší hře vidět posun. Zápas byl velmi kvalitní hlavně směrem do obrany z obou stran. My musíme zapracovat na hře v útočném pásmu, protože nám to tam pořád nejde tak jak by jsme chtěli. Soupeři gratuluji k postupu a přeju hodně úspěchů v národce. Na závěr ještě poděkuji všem divákům co přišli a vytvořili skvělou atmosféru. Letos to bude zábava.“
Rozhovor s trenérem Honzou Knězů:
Ahoj Honzo, gratulace k postupu do 4. kola poháru. Průběh byl lehce dramatický, ale za to pro fanoušky atraktivní. První třetina byla z obou stran opatrná a skončila bez branek. Nedařilo se vám vypracovat gólové šance?
„Ahoj Martine. Do zápasu oba týmy vstoupily hodně opatrně a nikdo nechtěl udělat chybu. Soupeř nás téměř nenapadal a po ztrátě se minimálně ve čtyřech hráčích hned stahoval. My jsme si na pressing troufli párkrát, ale hodně špatně, vždycky chyběl jeden článek do skládačky úplného sevření a zisku míčku, místo toho jsme působili jako tým Regionální ligy, co se sešel poprvé až na turnaji. Měli jsme tam pár slibných střel z dálky a clonou před gólmanem, ale bez gólu. Soupeř nás v rozích hodně dohrával a zdvojoval, což nám v první třetině taky moc nechutnalo. Všeho všudy první třetina moc přečíslení ani na jedné straně nenabídla.“
V druhé části už diváci mohli vidět po jedné brance na každé straně, ale jinak opět vyrovnaná část. Co vám chybělo, abyste přidali více branek?
„Do druhé třetiny jsme vstoupili mnohem lépe než soupeř a dá se říct, že nám výměna stran prospěla. Tvořili jsme si šance, zkusili jsme si nějaký domluvený přechod do útoku, odskoky jsme přidali do prostorů, co jsme si během přestávky řekli. Cítil jsem, že v zápase začínáme mít převahu a hlavně kontrolu. Povedlo se nám zahrát signál, ze kterého jsme skórovali. Potom soupeř začal trochu zmatkovat a my mohli odskočit o další branky. Jenže soupeř přitvrdil v soubojích mimo balon a my jsme to nějak přestali kousat. Pamatuji si dohrávku našeho hráče, kter do té doby hrál ukázněně a držel se taktiky, před bránou soupeře. Od té doby jsem viděl, jak se mu opět splašili koně a bylo zle. Je škoda, že jsme se nechali unést tímto dohráváním, protože rozhodčí od druhé třetiny správně otáčeli každé držení, takže opravdu nechápu, co se nám nelíbilo, asi ego. Vyloučení, které vrátilo soupeře do zápasu, to snad radši nekomentuji. Tohle vyloučení bych čekal od sebe, více jak rok bez tréninku, kdy bych chtěl získat míček u mantinelu od staršího žáka, kterého bych podcenil a pak ho chtěl aspoň dosekat. Jak kdybychom si tohle přibližně měsíc neříkali u každé hry tři na tři. Oslabení, měli jsme dvě slibné šance, nic. Místo toho dvě chyby po sobě a 1:1. Co se dělo pak, to jako byl masakr. Chaos, naivita, strach. Tam kdybychom dostali další čtyři góly, nemůžeme se divit. Popíšu alespoň jednu situaci, která vystihne náš výkon. Dobře vyhozený míček, dobré vysunutí do pressingu, když obránce (který na stará kolena zkouší freestyle na nájezdy) z pozice útočníka správně vystartoval a byl i celkem dobře doplněn dvěma hráči. No, čtvrtý hráč nechtěl být obráncem a snažil se předběhnout našeho třetího hráče a pátý hráč šel raději střídat. Odhozený balon, tři na brankáře a náš dobíhající hráč ze střídačky. V tomhle duchu se dohrávala druhá třetina, kdy můžeme být rádi za 1:1.“
A to, co nebylo v prvních čtyřiceti minutách, přišlo v posledních dvaceti, góly. Bohužel první dva padly do naší branky a museli jste otáčet z 1:3 na konečných 5:3. Co jste změnili ve hře?
„Ve třetí nás zachránily brzo inkasované góly. První jsme při přesilovce opět styl „splašený koně“ stříleli od mantinelu z půlky, místo domluveného obehrávání níže. Poté přišla situace jedna na jednoho u nás a hráč na kolenou, florbalka v obou rukou u těla, obrázek, který jsem za poslední rok viděl víckrát, než co jsme měli v sezoně nedělních tréninků. Nájezd, gól. Poté náš pressing, ale třetí hráč nedovřel ani osu hřiště, natož nějaký prostor. Náhra, bum bum a gól do prázdné. Naštěstí to bylo pro nás trochu probuzení a přitlačili jsme na pilu. Tvořili jsme si šance a přidali jsme střely na branku a vždy jsme tam měli hráče na dorážku, to bylo důležité. Myslím, že po snížení na 3:2 nám trvalo chvilku a zápas jsme srovnali, tam nám to hodně chutnalo. Po gólu na 3:3 jsme měli hodně šancí, bohužel bez gólového efektu. Rozhodla pak naše závěrečná přesilovka, která ale nemusela být a mohlo se dle mého názoru klidně hrát čtyři na čtyři. Tam jsme chodili hodně po tenkém ledě. Konečný tlak jsme ubránili, ale ne podle mých představ. Soupeř ukázal, že je do sezony připraven a byl to snad první soupeř letos, který s námi fyzicky držel krok až do konce. Těším se na jejich sobotní bitvu v Brodě, budu tam.“
Jak hodnotíš celkově utkání?
„Utkání hodnotím pozitivně, splněno. Klukům jsem před zápasem řekl, že mě tolik nezajímá předvedená hra, ale vítězství. Týmová dynamika byla fajn, zlepšení v nějaké komunikaci na hřišti a zároveň větší emoce z naší strany, to mám rád. Samozřejmě jsou tam chyby, které nemůžu nechat bez povšimnutí. Hodně jsem je tu vypíchl, aby to nebylo jen „postup, jsem spokojen a vše je zalité sluncem“. Samozřejmě hráči, na které jsem tu narážel, měli dobré momenty. Papíkovi výlet do Třeboně prospěl a ukázal střelecký potenciál, který tam prostě je, ale se splašenými koňmi to moc někdy nejde. A Mozrič měl dobré momenty v první třetině před brankou soupeře, kdy je schopen ty míčky ze vzduchu trefovat a na tréninku má jednu z největších úspěšností i zády k bráně. Při rozehrávce hrál tentokrát jednoduše. Ale jak říkám, je tam u nás hodně chyb, které nemůžeme ignorovat. Tím u nás myslím i u sebe. Špatně jsem tam zareagoval při přesilovce, co se zvolení hráčů týče a další věci. Jsem si toho vědom a musíme na tom pracovat. Nerad jmenuji a vyzdvihuji hráče, ale dnes vyzdvihnu nehráče Vojtu Zacha, který za nás nemůže hrát pohár z administrativních důvodů a pravidel, přesto se účastní a žije tím s námi a je mi nápomocen při zápasech. Sice mu na tréninku opět jako jedinému písknu faul a přidám nějaký nepříjemný komentář, pravděpodobně za nějaké dohrání nebo tak (smích), ale tohohle si vážím. Protože kdo neví, tak Vojta je ofiko hráčem Tatranu, to jen pro lehké info.“
Jak jste připraveni na Národní ligu, kterou začínáte již příští neděli v Blansku?
„Jo to uvidíme asi až v Blansku. Hodně bude záležet, v jakém rozpoložení a s jakým přístupem tam pojedeme, z toho mám trochu obavy, protože zápas se nemusí vyvíjet podle našich představ a nemůžeme pak odejít v hlavách, takže uvidíme v neděli. Teď nás trochu trápí asi šedý zákal od neděle, ale věřím, že se dáme do kupy a problémy se zrakem jsou jen špatnou reakcí na osvětlení v hale a asi prach. Tento týden se do toho ještě pořádně obujeme, moc oddychu klukům nedám.“