Pelhřimovský Forrest Gump...
Ahoj Honzo, Velikonoční pondělí se stráví na palubovce. Měli jste dva matchbally a nakonec rozhodne 7. utkání. Co se stalo? Dochází síly? Nebo pomohla výměna gólmana soupeře, který trápí pelhřimovské útočníky?
"Ahoj Martine. No, je pravda, že ty 2 matchbally nás mohou mrzet hlavně z důvodu, že Velikonoční pondělí budeme zavření v tělocvičně, ale na druhou stranu, co se týče zápasů, nikdo nemohl čekat, že to bude snadná práce. Víc než nějaký gólman nám nesedí obranný styl soupeře. Narozdíl od prvních zápasů se hned po ztrátě míčku vrací na vlastní polovinu v 5 hráčích, takže zbývá jen malý prostor pro rychlý brejk a ten se nám ne vždy podaří a pak útočíme do plných, což nám očividně úplně nesedí. Abychom uspěli, musíme se více tlačit do rychlého přechodu a vyhledávat přečíslení."
Věřím, že zítra to zvládnete a vybojujete čtvrtý bod. Třeba nám opět předvedeš sprint přes celé hřiště ukončený gólem. Ostatně běh patří k tvým velkým zálibám. Dokážeš si vůbec představit den bez běhu?
"Co se týče běhu, tak během florbalové sezóny na ten běh není moc prostor. Tréninky máme celkem často, takže se nabízí jen pondělí a středa, takže to lehce vyklušu nebo jdu cvičit. To mě ale moc nebaví, asi i proto, že jsem celkem slaboučkej a moc toho nezvednu, takže se ve finále spíš jen protahuji."
Hodně lidí bere běh jako relax a vyčištění hlavy. Jak to máš ty?
"Během sezóny to beru jen jako aktivní odpočinek. Po skončení sezóny se ještě chvilku trápím při běhu, ale pak to nepochopitelně začnu hrotit a honit časy a vzdálenosti. Nejvíc mě asi baví běh v zimě, když jsou velký mrazy nebo naopak v létě, když je pořádný vedro, to je vždycky čas na nějaký ten půlmaratonek nebo tak. Doufám, že letos klapne i něco delšího, ale uvidíme."
Co myslíš tím něco delšího?
"Hele rád bych se konečně připravil na maraton, případně pak padesátku a zaběhl si to, sám. Vždycky jsem totiž úplně netrénoval a běhal jen 25 km max na čas, takže třeba první pokus maratonu bylo trápení. Po zhlédnutí filmu o Conoru McGregorovi jsem byl přemotivovanej, takže když se mě rodiče zeptali, jestli s nimi nepojedu za babi s dědou do Milíčova na návštěvu, mě nenapadlo nic jiného, než že si to zaběhnu. Takže jsem vlastně z fleku vyběhl směr Křemešník a běžel tempo jak na 10 km. V Milíčově jsem si vypláchl pusu vodou, protože jsem u běhání nikdy moc nepil a běžel zpátky s myšlenkou, že až naši pojedou domu, během cesty mi dají napít. Bohužel naši radši jeli do Jihlavy na nákupy, takže se občerstvení nekonalo.
Zpátky v Pelhřimově jsem měl krásných 32 km a celkem fajn čas na to, že cesta byla samý kopec, takže jsem se rozhodl pokračovat. No, 37 km přišla už taková žízeň, že jsem i uvažoval nad napitím se z louže, ale ani to už jsem nezvládl a umřel. Nejhorší bylo, že jsem měl žízeň, tělo mi nefungovalo a domu jsem to měl ještě 5 km. Zpětně jsem si pak přečetl, co jsem to udělal za hloupost, celkem nebezpečnou, takže na další pokus jsem si rozmístil pití a banány na cestu, a to se jinak běželo, ale 37 km, a zase jsem neměl co pít 
, ale to už jsem nějak doběhl."
Málokdo ví, že mimo běh a florbal k tobě patří i různé půsty. Můžeš nám o tom říct víc?
"No půst je něco, co jsem nečekal, že se mě někdy bude týkat. Vždycky jsem jedl nějak pravidelně a celkem si i hlídal jídlo. Od doby, co nebydlím s našima, jsem to hodně začal flákat a úplně jsem ze sebe neměl a ani nemám dobrý pocit. Minulý rok jsem se díval ale na dokument o lidským těle a tam se řešil i půst. Dost mě to zaujalo, protože jsem netušil, kolik benefitů to má. Takže jsem se dal do lehký studie, proč to dělat, jak to dělat a k čemu to je dobré. Vím, že někdo bude určitě oponovat, ale každého věc.
Takže jsem najel na režim, kdy jednou za 3 měsíce dám půst 3 dny a každý měsíc dám 24 hodin. Po tu dobu jen piju vodu, jinak funguji normálně. Samozřejmě ani tohle se neobejde bez komplikací. U prvního třídenního půstu jsem šel asi po 40 hodinách běhat. Neponechal jsem nic náhodě a vzal si s sebou barel s vodou, kterou jsem si schoval za auto. Po 5 km běhu jsem se chtěl napít, ale bohužel mi někdo ten barel ukradl. Vzhledem k tomu, že v ten moment byla voda můj život, aktivovaly se ve mě pudy lovce a dalších 5 km jsem běhal po Sadech a lovil toho, kdo mi ukradl barel. Nikoho jsem nechytl, takže pokud ho někdo má, prosím o vrácení, už se zlobit nebudu. Další půsty byly bez problémů a je zajímavý, co to pak s vámi udělá a jak se cítíte, ale koho to zajímá, musí si to vyzkoušet sám a trochu se na to připravit. Jsou nějaký pravidla například prvního jídla po delším půstu atd."
A tím to nekončí. Patříš dokonce mezi lidi, co rádi trápí svá těla zimou. Otužování je hodně o tréninku a mysli. Jak dlouho se věnuješ otužování a patří k tomu i zimní koupání?
"Jo, tenhle typ zimy a chladu jsem si hodně zamiloval. Kdysi tady frčel nějaký trend, jak všichni lezli do vody a “hecovali” nějaký časy a tak. Tak jsem si zase našel, co to vůbec je, k čemu to je a zašel si také do studené vody. Nejvíc to asi je o té mysli, aby se přistoupilo na to, že ta voda prostě je studená, někdy i tak, že to štípe do nohou a základ je, se tomu nějak nebránit. Jednou jsem se na to úplně nepřipravil a pak to odstonal. Jinak je to paráda, čas si nikdy nestopuji, jsem tam podle pocitu, někdy fakt dlouho, někdy krátce, jak to vyjde. Samozřejmě i ta regenerace po tréninku nebo běhu je s chladem lepší. Saunování, kryo komora, studená sprcha – to je všechno super, ale asi nejlepší je rybník, když kolem vás plavou ještě kusy ledu."
A co říkáš o Wim Hofově metodě?
"Hele, když vezmu Wim Hofovu metodu jako určitý počet nádechů zakončený výdechem a zadržením dechu, tak je to fakt zajímavý i z hlediska, že se dá vydržet přes 3 minuty bez nadechnutí. A zase ten pocit po tomhle dýchání si asi musí vyzkoušet každý sám, koho to zajímá. Samozřejmě jsou i jiné metody například čtvercové dýchání nebo se různě prodlužují nádechy, intenzita nádechu i výdechu atd. Když k tomu přidáte chlad, dobrou stravu, spánek, tak je to celkem příjemný lifehack. U mě je problém ta strava, rád si dám do bříška a spánek, protože jím pozdě večer."
Teď si odskočíme k fotbalu. Asi neexistuje člověk, co by nevěděl, kdo je tvůj oblíbený fotbalista na světě. Čím tě zaujal Lionel Messi? Hledáš u něj i inspiraci?
"No, Messi. To je pro mě srdcová záležitost, což i vzhledem k tomu, že se tak jmenuje i náš pes, je celkem jasný! Moji dědové i pan otec dřív hráli fotbal, takže od mlada jsme hodně sledovali fotbalové turnaje. A tím nemyslím nějaký turnaj na škváře, ale mistrovství světa nebo euro, pak i Copa America. No a vždycky jsme si během třeba mistrovství světa psali sestavy týmů na papír a dohadovali se, kdo má lepší tým a pak na sebe kopali penalty a tak. Takže já měl v bráně například Buffona, v obraně Cannavara, v záloze Zidane, útok Henry, Drogba a tyhle legendy. Jenže už tenkrát jsem myslel nějak koncepčně, takže jsem si ten tým skládal jakoby na více let. Ale znal jsem jen tyhle top hráče, takže jsem se zeptal dědy, že potřebuji do týmu někoho mladýho, kdo bude jednou dobrej. Děda mi řekl “Messi”, úplně bez přemýšlení. Takže jsem si ho pak našel na videích, když měl ještě číslo 19 a no… to bylo něco neuvěřitelného…no a pak to začalo.
Chvilku jsem se i na zahradě o prázdninách učil kopat levou, ale babička byla citlivější na kytky, takže mě posílala k plotu, jenže u plotu byly borůvky a na ty byl děda citlivější, než když jsem trefil auto. Takže většinou tak 3. kopem jsem nasál borůvky a bylo po tréninku. No a čím mě zaujal? Ten borec prostě jde hrát fotbal a nic neřeší. Soupeř ho okopává a on se prostě opře o ruce a běží dál. Navíc ten jeho pohyb s míčem na noze, nebo jak si najde prostor, kde přijmout přihrávku, neuvěřitelný. Naštěstí dokázal s Argentinou vyhrát i MS, což byl pro mě svátek a srdeční záchvat, kdy jsem běhal přes chodbu k sousedům jen v trenkách slavit gól (tímto zdravím Zachovi). No o tom bych mohl básnit dalších 20 řádků, takže to zkrátím tak, že Messi je nejlepší fotbalista všech dob a budu citovat Josého Mourinha: “Lionel Messi je jako dobrý po**o, všem se líbí, ale málokdo to veřejně přizná”."
Děkuji ti za čas a držím palce. Věřím, že to urvete!
