Deník ze soustředění

Sobota 11.8.2018

A je to tady! Vyrážíme na soustředění dorostenek. Odjezd od sauny v 14:00, všichni na místě v předstihu. Znamená to, že se holky těšily? To je dobré znamení. Uvidíme, co budou říkat za týden po návratu.

Jsme na místě. Ubytování ok, vše jde podle plánu.  Sraz v 16:00 na první trénink. Dáváme si na úvod vytrvalostní běh, uběhneme celkem 4,2 km, pak si jdeme chvíli zahrát nohejbal a volejbal. Vnitřně kvituju, že už neposlouchám, proč nohejbal. Naopak, holkám to slušně jde.

Dáváme večeři a v 19:00 se potkáváme na hodině teorie. Po úvodních organizačních formalitách pouštím motivační video o florbalu a poté další finále Mistrovství světa žen 2017 Švédsko x Finsko. Na videu si ukazujeme různé situace a děláme rozbory. Stíháme první třetinu, další si necháváme na další večer. Je 20:00 a to je konec programu pro úvodní den. Sraz ráno v 8:00 na rozcvičku.

Neděle 12.8.2018

Ráno krátký běh s protažením před snídaní, takže taková ranní rozcvička. V 8:30 snídaně, která je taková typická - kempová – pečivo, máslo, pomazánka, což většině z nás nevyhovuje. Proto se hned domlouváme na další den na jiném složení (uvidíme zítra ráno, jak se nám to povedlo). Po snídani půl hodiny teorie na téma „Jak se připravit na zápas či sportovní výkon“. Pak následuje dopolední fotbal a lakros, celkem skoro hodina a půl hry. Bohužel je docela teplo, hřiště je na slunci, což není moc ideální.

Po obědě následuje odpočinek a kvituji, že většina holek ho opravdu prospala a pomalu tím najíždí na správný rytmus soustředění – nabírat síly, kdy to jenom jde. Hlavně, aby k tomu využily i noční hodiny... V odpoledním bloku hrajeme kuželky, volejbal, nohejbal, a ještě si zaházíme chvíli s frisbee. Večeře a po ní videorozbor druhé třetiny utkání Švédsko x Finsko. Poté volná zábava a ve 22:00 večerka.

Pondělí 13.8.2018

Začínáme v 8:00 opět rozcvičkou, dáme si na úvod 800 m běhu a potom se protáhneme a zaskáčeme po nohou. Výběh do kopce rovnou na snídani a po snídani sraz na ranní teorii, tentokrát na téma „Jak být správný lídr (kapitán) týmu“. Ve zbytku času si ukazujeme na videu různé techniky florbalu. Po krátké pauze vyrážíme na fotbal a lakros – bílí proti barevným. Ve fotbale zvítězili bílí 3:0, v lakrosu naopak vyhráli barevní 2:0. Pak už zasloužená sprcha a oběd. Teď už jenom vymyslet něco na odpoledne, když má být teplota přes 30 C.

Odpoledne na prosbu holek dáváme nohejbal (kdo by to do nich řekl, že je tento sport bude bavit) a také volejbal. Posouváme večeři na 17:00 a po ní vyrážíme do Ledče nad Sázavou. Příjezd na 18:00, využíváme času do začátku zápasů na lehký trénink. Domluováme se s trenéry tymů Světlá nad Sázavou a Florbal Jesenice, že budeme hrát 2x 8 minut hrubého času a zahrajeme si s každým týmem dvakrát. Naše hra nebyla ideální, především chyběl pohyb na hřišti, jako by holky zapomněly jak hrát florbal. Byl jsem plný očekávání po turnaji v Brně na Open Game. Na druhou stranu se nám v obou zápasech se Světlou povedlo vyhrát (2:0 a 2:1), naopak s Jesenicí jsme dvakrát prohráli (0:1, 0:4). Ale první zápas s Jesenicí  byl velice vyrovnaný, soupeř potrestal naši jedinou větší chybu. V druhém a posledním zápase turnaje už docházely síly. A opět se projevila naše největší slabina. Soupeř měl hráčů na rozdávání – tři pětky a ještě hráče navíc. My přesně 10 hráček, tedy dvě lajny a to dvě hráčky nebudou v sezóně nastupovat. Jak závidím trenérům ostatních týmů, že mají takový výběr hráčů/hráček. Sečteno a podtrženo, holky se rvaly, ale díky fyzické převaze soupeř zápas kontroloval a zvítězil 4:0.

Jsem vnitřně trochu smutný, především jsem po úspěšném turnaji v Brně čekal víc. Ale zápasy splnily svůj účel, ukázaly naše slabiny a dali mi perfektní návod na zítřejší trénink v pelhřimovské hale. Rychlá sprcha, návrat do Kletečné akorát v čase večerky. Tedy lehnout a spát.

Úterý 14.8.2018

Ráno vstávám dřív a řeším nějaké věci do práce. V této chvíli lehce zavzpomínám, jaké to bylo krásné mít dva měsíce prázdnin. Ale není čas na snění, jdeme si v rámci rozcvičky zaběhat a protáhnout aspoň u mě ztuhlé tělo. Po snídani opět část teorie, pouštíme si videa na téma „Jak se chovat k brankáři“ a různé techniky florbalu. Poté ranní míčové hry. Nechal jsem holkám možnost volby a vítězství si připsal opět nohejbal. Dali jsme krásné tři sety a ještě nám zbyl čas na fotbal. Pak už jenom oběd a polední klid. Využívám ho k přípravě na odpolední trénink a také se bohužel musím věnovat, aspoň na dálku, pracovním povinnostem.

Od 14:00 si pouštíme poslední třetinu rozkoukaného finále žen, snažím se holkám na videu ukázat především rozehrávku a pohyb po hřišti. Svačina a jedeme do haly. Trochu komplikace, neboť hala není od 16:00 prázdná, ale do 16:30 jsou tam basketbalisté. Nevadí, rozcvičíme se na zbývajícím prostoru a pak jdeme trénovat. Využívám, že jsme celkem tři trenéři, a tvořím stanoviště. Poté různé cviky na rozehrávky a přenesení hry. Na závěr krátký zápas. Jsem spokojený, trénink se povedl. Hlavně proto, že se holky snažily a dělaly věci naplno.

Nasedáme do aut a jedeme na večeři v 19:00. Po večeři dostávají holky volno. Trenérská část ho využívá ke sledování druhé poločasu fotbalu Slavia Praha x Dynamo Kyjev. Pak chvíli povídání a jde se na večerku. Ještě jí předcházela likvidace dvou sršňů na pokoji 306, vše dopadlo dobře.

Středa 15.8.2018

Opět se probouzím o něco dřív, trocha práce, vyřízení mailů, ale hlavně příprava na ranní teorii. Přemýšlím, která videa dnes pustím a nakonec padá volba na „Změna pravidel pro rok 2018“. Před obědem dáme opět něco s míčem, určitě fotbal a pak nohejbal nebo volejbal. Tak, vypínám notebook a jde se na to. Vstáváme, hoši!

Jdeme se proběhnout, dáváme si krátkou trasu, pak se protahujeme a zpevňujeme kotníky. Vybíháme konec ze hřiště do jídelny (pěkný kopeček, musím někdy změřit převýšení). Posilňujeme se a následuje teorie o pravidlech, resp. o změně pravidel od července 2018. Pak si dáváme fotbálek a lakros. Hlavně u fotbalu vidím zlepšení holek v této činnosti, už to není nějaké náhodné kopání, ale už se ho  holky snaží hrát, jak to má být. Oběd, polední klid, který holky vyplnily pletením copánků a odpolední část. Nejdřív nohejbal, potom volejbal. A opět si musím přiznat, jak se většina z nich v těchto sportech zlepšila. Na závěr chvíli nelítostná vybíjená, dáváme večeři a vyrážíme do Ledče na přáteláky.

Opět využíváme volnou chvíli v hale na menší trénink a jdeme na to. Světlá proti minule značně posílila, nasadila proti nám i dva dorostence a je to znát. Prohráváme 0:2 a stejný výsledek se opakuje proti Jesenici. Uděláme vždy dvě až tři chyby a soupeř je potrestá. Ale co mě trápí nejvíc, je založení našeho útoku a pohyb našeho útoku, pořád to není ono. Zaměřujeme se na to před dalším zápasem se Světlou a přináší to ovoce – vyhráváme 3:2. Poslední zápas miniturnaje proti Jesenice prohráváme 0:1, ale po velmi dobrém výkonu. Celou dobu hrajeme proti klukům ročníků 2004, 2005, tedy prakticky stejně starým jako holky. Takže žádná ostuda, naopak dobrý výsledek.

Balíme věci a jedeme bydlet. Příjezd akorát na večerku, takže na kutě a spát.

Čtvrtek 16.8.2018

Co dnes? Zbývají dva dny, holky už jsou unavené, na druhou stranu vím, že zásoba jejich energie je nevyčerpatelná. Plán se nemění, rozcvička, teorie a dopolední sporty. Odpoledne dáme video a pak pojedeme potrénovat do haly.

Rozcvička ok, po protažení jsme dali ještě různé cviky s kuželi. Po snídani trocha teorie, tentokrát pár základních informací o florbale a také něco na téma pravidla – signály rozhodčích. Dopolední pohybovou činnost vyplňujeme nohejbalem a vybíjenou. U nohejbalu je opět vidět každodenní posun. Když si vzpomenu, že některé se první den netrefily ani do míče a míčům se vyhýbaly a teď do toho jdou naplno... Super!

Po obědě konečně dokoukáváme finále Švédsko x Finsko – prodloužení a trestná střílení. No, a můžeme dát svačinu a vyrazit do haly na trénink. Samozřejmě předtím povinný nákup v Lidlu a pak už dvouhodinový trénink naplno v hale. Trénink výborný, všechno to do sebe zase zapadá – pohyb po hřišti, komunikace, nahrávky. Hlavou se mi honí pouze obava, aby to holky zase nezapomněly. Teď už snad ne, vždyť od 27.8. máme již klasické tréninky, takže by na to neměl být čas. A na nich to budeme dál pilovat.

Vracíme se do Kletečné, dáváme večeři a je volná zábava. Koutkem oka zahlédnu tři holky, jak dělají dobrovolně různé cviky a pak vybíhají schody. Super! 

Pátek 17.8.2018

Poslední den soustředění. Ve sportovní terminologii řečeno: „Jdeme do finále“. A ve finále je potřeba dělat vše naplno, neboť už není potřeba šetřit síly. A tak to dnes také bude. Rozcvička, teorii a zaběháme si na výdrž delší trať. Vím, že to holky nenávidí, ale ne všechno je příjemné. A odpoledne zase něco s běháním a na závěr vymlátíme poslední energii ve vybíjené. Plán dobrý, tak jdeme na to.

Rozcvička ok, holky dřou a dělají ji poctivě. I teorii s tématem „Jakým být hráčem, aby mě trenér chtěl do týmu“ poslouchají se zájmem. Anebo se mi to jenom zdá? Ne, určitě ne. A pak jdeme na to. Jdeme běhat, první úsek 3 km. V necelé polovině nám ovšem změní trasu divočák s mladými. Přeběhne před námi v nepříjemné blízkosti a hlavně běží směrem, kterým chceme i my. Tak to otáčíme a běžíme jinou trasu. Plníme limit prvního úseku 3 km a všichni to dávají, i když jsem na začátku poslouchal něco ve smyslu: „to v životě neuběhnu“. Chvíli pauza a jdeme na 1,5 km. Scénář se opakuje, všichni to dají, i když na startu slyším jiné názory. Pauza a jdeme na 0,75 km. Běžím jako poslední a hlídám to zezadu. Asi 200 m před cílem holky sami od sebe zrychlují a jdou do sprintu. Paráda, krása, to je ONO! Vidím jim na tvářích, že toho mají plné zuby, ale nikdo z nich to nevzdal a nikdo nechtěl být ten, který by v tom zbytek nechal. PROSTĚ TÝM! Vnitřně jsem happy, soustředění jak má být.

Oběd, polední klid a jdeme na nohejbal. Odehrajeme tři sety, máme 10 minut do svačiny a holky sami chtějí hrát dál. To přece stihneme do svačiny. Nádhera! Ale hlavně je nádhera, jak ho hrají. Nebojí se hlaviček, míč běžně zpracovávají hrudí nebo hlavou. Už to není první den, kdy se míče bály. Už se nebojí, jsou do toho. Takže to splnilo účel – přestat se bát bolesti. To je přece ve florbale strašně důležité. Nebát se, být důrazný. A tohle všechno potvrzují při vybíjené po svačině. Jdou do sebe naplno, vůbec se nešetří, ani mě.  To jsou rány! Bomba! Končíme v 16:30, přece jenom hřiště je na sluníčku a být na něm od 14:00 je docela náročný. Dávám sprchu a užívám si ten pocit po těle – stálo to za to, skvělé soustředění. Už zbývá jediné, z těchto dílků vyladit fungující stroj. Jsme na dobré cestě, tak proč ne. Brzy uvidíme.

Večeře a po ní ukončení soustředění. Říkám holkám, co mám na srdci, rozdávám trička na památku a hned se domlouváme, že ačkoliv tréninky začínají až 27.8., že jdeme hned příští týden do sadů.  Holky dostávají za odměny chipsy a limču, zaslouží si trochu zhřešit. Já sedám k notebooku, hřeším u jednoho piva a dopisuji tento deník.

Zítra ráno to skončí a já se budu muset přeladit na jinou vlnu. V pondělí návrat do práce, kde se toho nahromadilo za týden víc než dost. Ale také přemýšlím nad nadcházející sezónou. Budeme hrát ligu dorostenek, budeme hrát ligu starších žákyň, do toho krajské výběry, no pěkný. Ale dali jsme se na vojnu, tak budeme bojovat. Nejsem v tom sám, jsme na to celý TÝM!

Sobota 18.8.2018

Probouzím se o něco dřív a užívám si krásného ranního výhledu z balkónu i příjemného ranního chladu. Balím věci, převlékám se do sportovního a jdu na poslední nepovinnou rozcvičku. Kromě dvou holek přicházejí všichni. Skvělý, skvělý, skvělý! Normálně jsme běhali po ránu pomalu pro zahřátí, ale asi už to holky pomalu nebaví. Po chvilce zrychlují a kolečko kolem koupaliště berou naplno. Protahujeme se a cvičíme a zpevňujeme kotníky a nohy. A pak na závěr poslední výběh od hřiště k jídelně. Měřím převýšení a je to 25 m na vzdálenosti 100 m, tedy stoupání krásných 25%. Všichni to vyběhneme nahoru a nahoře je slyšet na celým střediskem „HEJ SPARTAK“.

Snídaně, házíme věci do auta a jedeme domů. Za 15 minut jsme v Pelhřimově a loučíme se.

JE KONEC! 

David Štursa

PS: Díky za pomoc při organizaci Kocíkovi a Brotchimu, mějte se kluci a ať se Vám daří nejen ve florbale.

Tento deník vznikal spontálně každý den. Chtěl jsem zaznamenat čerstvé myšlenky a pocity a proto deník může působit nesourodě a bez návaznosti. Věřím, že mi to prominete.