Rozhovor s paní ředitelkou Šárkou Třískovou

Dobrý den, paní ředitelko, Spartak Pelhřimov je již několik let neodmyslitelně spojen se 4. ZŠ Osvobození. Jak vnímáte spolupráci oddílu a školy?
“Spolupráce je nastavená k oboustranné spokojenosti.”

Co vás vedlo k tomu se stát kantorkou? Byl to váš dětský sen?
“Po gymnáziu jsem neměla jasno, co bych chtěla studovat. Vždycky jsem byla vynikající v matematice a fyzice. Na gymnáziu jsem doučovala své spolužáky a ty mi neustále říkali, že bych byla dobrá učitelka. Já se tomu velmi bránila. Jít pak studovat pedagogickou fakultu byla tak trochu z nouze ctnost. Dnes jsem ale velmi ráda, že jsem učitelka. Myslím, že je to pro mě to nejlepší povolání, které mohu dělat. Má profese je zároveň mým koníčkem a mou vášní.

A být paní učitelka? Takový sen jsem neměla.”

Jaká byla vaše Alma mater? A jak vzpomínáte na studijní léta?
“Pedagogickou fakultu jsem studovala na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Studijní léta byla fajn. Nežila jsem typickým studentským životem. Jelikož jsem se musela sama o sebe starat. Celou vysokou školu jsem chodila na brigády.”

Určitě znáte legendární film Vratné láhve. Nedá mi to nezeptat se. Měla jste někdy chuť použít metodu mokré houby „Ždímáka“ Zdeňka Svěráka? 
“Takovou chuť jsem nikdy neměla, i když jsem někdy prekérní situace se svými studenty zažila. Zhruba 15 let jsem učila na střední škole a vždycky jsem se ke svým studentům a dnes i žákům chovala tak, že by to jednou mohli být mí kolegové nebo nadřízení. A opravdu se tak i stalo. Jeden kolega je mým bývalým žákem a k nám do školy chodí žáci mých studentů. Také spoluhráči mého syna v áčku a někteří trenéři mých synů jsou mými žáky ze střední školy.”

Máte nějakou perličku ze školních lavic? 
“Perliček je velmi mnoho. Když jsem na střední škole vedla kroužek fyziky, měla jsem velmi málo zájemců. Kluky jsem přemlouvala, ale nechtělo se jim. Nakonec jsem jim slíbila, že když se přihlásí a budou chodit, budeme jim péct s kolegyní buchty. A kroužek se mi podařilo naplnit. Kluci nakonec ocenili fyzikální pokusy i svačinky.”

Máte dva syny, kteří oba hrají za Spartak. Chodíte oba syny podporovat? 
Své syny podporuji velmi. Pokud nejsem nemocná, žádný jejich domácí zápas nevynechám. Zjistila jsem, že fandění je mou vášní a někdy se opravdu nechám velmi velmi unést.”

Děkuji Vám, paní ředitelko, za Váš čas a za celý oddíl děkuji, co pro klub děláte.
“Já děkuji.”